Sonda MRO zahájila éru dobývání Marsu
Sonda na Mars asi dnes
Vědci: hvězda nemůže být větší než 150 Sluncí
Pod povrchem Marsu je zřejmě život
zdroj: www.vesmirweb.cz
Japonská cestovka nabídne lety do kosmu
TOKIO - Největší japonská cestovní kancelář JTB nabídne svým zákazníkům novou destinaci - vesmír. „Ve spolupráci s americkou agenturou Space Adventures chystáme od října výlety do kosmu,“ řekl zástupce JTB Jinčiró Asamari. Týdenní výlet ruskou vesmírnou lodí Sojuz k mezinárodní vesmírné stanici, na kterou na přelomu měsíce zavítal americký raketoplán Discovery, vyjde na 2,2 miliardy jenů (480 miliónů korun). Kromě výletu k ISS má společnost v budoucnu plány i na vyslání člověka k Měsíci, které by stálo kolem 11 miliard jenů (2,4 mld. Kč).
Příští start amerického raketoplánu se nejspíš uskuteční nejdříve v
březnu 2006. S odvoláním na včerejší prohlášení představitelů NASA to
napsala agentura Reuters.
„Zdá se, že dřívější termíny nám nevyhovují,“ prohlásil Bill
Gerstenmaier, zástupce vedoucího vesmírných operací NASA.
Sonda MRO zahájila éru dobývání Marsu
Její zařízení získají data klíčová pro budoucí výpravu lidské posádky na rudou planetu Americká sonda Mars Reconnaisance Orbiter (MRO) zahajuje frontální útok k dobytí rudé planety. Je napěchovaná dosud nejlepší technikou, jež má zmapovat místo možného přistání robotů a v budoucnu i lidské posádky. Terén, ovzduší a přítomnost vody v podzemí bude monitorovat šest přístrojů, z nichž pýchou amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) je vědecká teleskopická kamera firmy Ball Aerospace & Technologies. Přístroj s označením HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) bude totiž s to z výšky 320 kilometrů rozlišovat objekty s přesností na desítky centimetrů. Do širší terénních souvislostí pak zasadí jeho záběry další kamera - CTX (Context Imager). Ta má menší rozlišovací schopnost, nicméně upřesní záběry krajinných celků (kráterů, sopek, kaňonů a podobně) pořízených objektivem kamery MARCI (Mars Color Imager). Kardinální otázkou pro budoucí dobývání planety je ovšem potvrzení přítomnosti vody.
Jak hluboko je voda? Její nález byl oznámen v minulých letech na základě dat pořízených sondou Mars Odyssey, ale experti připomínají, že nejde o nic nového. Sonda jednak zkoumala povrch jen do hloubky jednoho dvou metrů, jednak se nepotvrdilo, že zjištěné atomy vodíku jsou součástí vody. Mezi vědci nicméně panuje názor, že voda na povrchu Marsu kdysi tvořila mohutná jezera a řeky, ale s nynější průměrnou teplotou minus 60 stupňů je pod povrchem ve formě permafrostu, jehož hloubka na pólech dosahuje asi kilometru a na rovníku pár set metrů. A protože jádro Marsu je stále žhavé, mohla by být voda ve větších hloubkách tekutá, což by usnadnilo budovat stálé stanice s lidmi na planetě. Pátrat po vodě a vodním ledu bude speciální radar sondy. Současně bude zjišťovat mineralogické složení povrchu. Půjde-li vše dobře, na první výsledky sondy MRO bude třeba nějakou dobu počkat, jelikož na oběžnou dráhu kolem Marsu se dostane až napřesrok v březnu a za dalších pět měsíců nato dosáhne požadované výšky nad povrchem a zahájí výzkumem.
Možná se najdou i trosky Beaglu Prezident USA George W. Bush stanovil za cíl vyslat k Marsu lidskou posádku nejpozději v roce 2020. Do té doby však bude potřeba provést řadu dalších pozorování a sonda MRO má zjistit příhodná místa pro přistání dalších stanic - Phoenix (2007) a velké pojízdné laboratoře MSL (Mars Science Laboratory) v roce 2009. Na zřeteli je bezpečnost mimořádně drahých zařízení - jen projekt sondy MRO přišel na 720 miliónů dolarů (16,9 mld. Kč), přičemž bilance úspěšnosti dosavadních meziplanetárních stanic není příliš pozitivní, jelikož asi dvě třetiny z nich byly neúspěšné. Mezi ně patří i britská sonda Beagle, která měla dosednout na Mars ke konci roku 2003, avšak zmizela a její osud není znám. Není ovšem vyloučeno, že pokud dopadla na povrch Marsu, zanechala v terénu stopy, které zachytí soustava kamer americké sondy MRO. NASA sama přišla před šesti lety na rudé planetě o sondu Mars Polar Lander.
Sonda na Mars asi dnes
Na dnešek byl v úterý pozdě večer odložen start americké vesmírné sondy k Marsu s floridského Mysu Canaveral. Důvodem jsou technické problémy, které by mohly postihnout nosnou raketu. Oznámil to Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dnešní start je určen na dobu mezi 13.50 až 15.50 SELČ. Oběžné dráhy Marsu má družice dosáhnout v březnu 2006 a v listopadu téhož roku by měla zahájit zkoumání jeho povrchu. Na palubě má teleskopickou kameru s dosud největší rozlišovací schopností vyslanou k Marsu, schopnou rozlišit z výšky 320 kilometrů předměty o velikosti psacího stolu. Spolu se dvěma dalšími kamerami, radarem a radiometrem prozkoumá možnou přítomnost vody v atmosféře, na povrchu a v podzemí planety. Zmapuje také možná místa pro přistání lidské posádky a vyzkouší vysokorychlostní komunikační spojení se Zemí. Hodnota projektu je 720 miliónů dolarů (16,6 mld. Kč).
Vědci: hvězda nemůže být větší než 150 Sluncí
Souhvězdí Panny skrývá galaxii ze záhadné temné hmoty, která je klíčem k tajům vesmíru
Maximální hmotnost hvězdy v naší galaxii zřejmě nemůže být větší než 150 Sluncí, uvedl odborný časopis Nature. Dospěli k tomu američtí astronomové díky snímkům hvězdokupy Arches, pořízených teleskopem Hubble. „Není snadné tvrdit, že existuje takový limit,“ napsal astronom Donald Figer v Nature. „Dokázat to by znamenalo změřit všechny existující hvězdy, což je nemožné, ale můžeme teď směle pochybovat o každém objevu hvězdy, jež by měla být nad touto hmotnostní hranici.“ Figer se zaměřil na velmi hmotnou hvězdokupu Arches v centru galaxie zejména pro její věk: je dost mladá, aby v ní ještě existovaly masívní hvězdy, a současně dost stará, aby již neobsahovala prach, a byla tedy dobře viditelná. Podle propočtů tam měly být hvězdy až 500 hmotnější než Slunce, teleskop však našel „jen“ asi 130krát těžší.
Pavel Kroupa z bonnské univerzity v doprovodném článku soudí, že hvězdy nad tento limit mohou přesto vznikat, ale při srážkách objektů. „To je však nejen vzácný, ale také velmi bouřlivý proces,“ uvedl. Taková hvězda má pak jen krátký život.
O objevu dosud rekordního superobra, který je 150krát hmotnější a 40miliónkrát jasnější než Slunce, informovalo Právo už před rokem. Do té doby převládal názor, že hvězdy nemohou být více než 120krát větší než Slunce. Tlaky a teploty v jejich jádru by totiž byly silnější než soudržnost hmoty hvězdy a její vlastní gravitace. Zřejmě nejmenší hvězdou je bílý trpaslík o průměru jen 160 tisíc kilometrů (o 15 tisíc více než Jupiter) a hmotnosti 30 tisíc Zemí. Tým Evropské jižní observatoře jej objevil před týdnem teleskopem VLT.
Poprvé prokázána galaxie z temné hmoty
Rotující a velmi hmotný objekt , jevící se v radioteleskopech jako obrovské kvantum neutrálního vodíku, nemůže být nic jiného než galaxie z tajemné temné či skryté hmoty. Dospěl k tomu po pěti letech zkoumání nejbližší kupy galaxií v souhvězdí Panny (Virgo) britskoamerický tým. Teorie o tomto typu hmoty, která má tvořit podstatnou část vesmíru, umožňuje vysvětlit některé nesrovnalosti v pohybu vesmírných objektů, a objevem galaxie, předběžně označené VIRGO-HI-21, dostává téměř „hmatatelný“ důkaz.
Pod povrchem Marsu je zřejmě život
Pod povrchem Marsu s vysokou pravděpodobností existují živé organismy v podobě mikrobů skrytých v dutinách a miniaturních jeskyních zaplněných metanem a minerály. S odvoláním na dva vědce Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) to včera uvedl americký server Drudgereport. Carol Stokerová a Larry Lemke svůj objev prozatím přednesli jen ústně vybrané skupince novinářů a vědců, v brzké době ho však hodlají publikovat v prestižním časopise Nature. Odborníci působící v laboratořích NASA v Silicon Valley svá tvrzení dokládají srovnáním výsledků expedice k španělské řece Rio Tinto v roce 2003 s nejnovějšími daty získanými z marsovského vozítka Opportunity. Mezinárodní tým totiž před dvěma lety potvrdil, že ve vysoce kyselém a železitém prostředí Rio Tinta žijí celé kolonie mikroorganismů, které jsou schopny života v agresivním prostředí a bez kyslíku. Stokerová a Lemke tvrdí, že téměř identické prostředí je i pod povrchem rudé planety. Dokládají to metanovými výrony, které mohou být příznakem bioaktivity a nálezem železito-siřičitanového minerálu jarositu v oblasti poledníkové planiny (Planum Meridiani), v němž byly právě v Rio Tintu objeveny živé mikroorganismy. Klíčový důkaz pro existenci života pod povrchem Marsu by mohla přinést až nová mise k rudé planetě naplánovaná na rok 2009. Vylepšené vozítko by zřejmě vezlo i výkonné spektrometry a vrtnou soupravu, jež by tak odebrala podpovrchové vzorky hornin a minerálů.
