Andema-kosmo

Jupiter

11. 2. 2006

Jupiter

Jupiter je první z tzv. vnějších planet a zároveň je největší a nejhmotnější planeta Sluneční soustavy. Je téměř 318krát větší a průměr má 11krát větší než Země

Jupiter je první z tzv. vnějších planet a zároveň je největší a nejhmotnější planeta Sluneční soustavy. Je téměř 318krát větší a průměr má 11krát větší než Země. Je složen převážně z plynů, jejichž chemické složení je podobné Slunci. Rychlá rotace Jupitera (s periodou 10 hodin) způsobuje vydouvání rovníkových vrstev a vznik pestře zbarvených pásů. Charakteristickým útvarem Jupiterovy atmosféry je Velká rudá skvrna, větší než naše planeta.

Kolem malého kamenného jádra je oceán kapalného vodíku. Jeho vnitřní část má díky velkému tlaku odtrhány elektrony z atomárních obalů a vykazuje kovové vlastnosti (tzv. kovový vodík). Vnější část oceánu je tvořena stlačeným molekulárním vodíkem a tvoří vlastní povrch planety. Atmosféra obsahuje kromě vodíku a helia také metan, amoniak a vodní páry. Teplota pod oblaky směrem ke středu roste. Na vrcholcích mraků je –160°, o 60 km hlouběji je přibližně stejná teplota jako na Zemi, ještě kousek hlouběji je teplota na bodu varu vody. Proudy tekoucí v nitru (v kovovém vodíku) vytvářejí kolem Jupitera silné magnetické pole. Toto pole je odpovědné za pozorované polární záře způsobené Birkelandovými proudy tekoucími podél magnetických silokřivek. Tepelná bilance Jupitera vydává asi o 60% více tepelné energie, než přijímá ze slunečního záření. Předpokládá se, že tato energie pochází ze tří zdrojů: teplo z doby vzniku Jupitera; energie, uvolňovaná pomalým smršťováním planety a energie velmi slabě probíhajících termonukleárních reakcí.

Kolem Jupitera krouží 39 měsíců, z nichž čtyři největší objevil již Galileo Galilei. Ganymedes je největším Jupiterovým měsícem. Jeho jádro z tvrdých hornin pokrývá tlustá vrstva ledu. O něco menší Callisto je silně pokrytý krátery. Nejsvětlejším Jupiterovým satelitem je Europa, jejíž 100 km tlustý ledový obal dobře odráží sluneční svit. Velmi nápadné černočervenožluté zbarvení má měsíc Io. Toto zbarvení způsobuje síra, vyvrhovaná z nitra sopek 200 km nad povrch měsíce. Vyvrhovaná ionizovaná síra vytváří kolem Jupitera tzv. plazmový torus. V prosinci 2001 bylo objeveno 11 nových měsíců 3,6 metrovým dalekohledem na Havajských ostrovech (CCD 12000×12000 pixlů, David Jewitt ad.). Jde o kilometrová skaliska.

V roce 1992 roztrhla gravitace Jupiteru kometu Shoemaker-Levy 9 na více jak 21 kusů, které se za dva roky srazily s Jupiterem a nastalo jedno z největších vesmírných představení ve 20. století. Kdyby se tyto úlomky srazili se Zemí, náraz by byl tak silný, že by celé lidstvo zahynulo a na Zemi by nastala arktická zima.

charakteristika

Název		parametr
Objevitel		neznámý
Datum objevení		předhistorické
Hmotnost		1,898 6.10²⁷ kg
Objem		143 128.10¹⁰ m³
Rovníkový poloměr		71 492 km
Polární poloměr		66 854 km
Průměrný objemový poloměr		69 911 km
Eliptičnost		0,064 87
Hustota		1 326 kg/m³
Střední vzdálenost od Slunce		778 570 000 km
Přísluní		740 520 000 km
Odsluní		816 620 000 km
Otočka kolem osy - siderická		9h 50min 30s
Doba oběhu - siderická		4 332,589 dny
Střední oběžná rychlost		13,07 km/s
Maximální oběžná rychlost		13,72 km/s
Minimální oběžná rychlost		12,44 km/s
Výstřednost dráhy		0,048 9
Sklon rotační osy		3,13°
Sklon oběžné dráhy		1,304°
Gravitace při 100kPa		23,12 m/s²
Rovníková úniková rychlost		59,56 km/s
Albedo		0,52
Zdánlivá hvězdná velikost		-2,70 mag
Sluneční osvětlení		50,50 W/m²
Průměrná teplota oblak		-121°C
Vzdálenost od Země
	minimální	588 500 000 km
	maximální	968 100 000 km
Zdánlivý průměr ze Země
	maximální	59,0 úhlových vteřin
	minimální	29,8 úhlových vteřin
Průměrná hodnota v opozici ze Země
	vzdálenost od Země	628 760 000 km
	zdánlivý průměr	46,9 úhlových vteřin
	zdánlivá hvězdná velikost	-2,7 mag

magnetosféra (Model Goddard Space Flight Center O4)
Naklonění k rotační ose		9,6°
Zeměpisná šířka naklonění		201,7°
Vzdálenost dipolové odchylky (střed planety ke středu dipólu)		0,131 Rj (km)
Šířka/délka vektoru odchylky		-8,0° / 148,57°
Pozn.: všechny šířky/délky jsou dány v souřadnicích Jovian System III (1965.0) Pozn.:Rj označuje poloměr Jupitera, 71 398 km

atmosféra
Povrchový tlak		>>10 MPa
Průměrná teplota		~129 K
Teplota při 100 kPa		~165 K
Hustota při 100 kPa		~0,16 kg/m³
Rychlosti větru		až ~150 m/s (<30 stupňů šířky)
		až ~40 m/s (>30 stupňů šířky)
Měrná molekulová hmotnost		2,22 g/mol
Složení atmosféry (nejistota v závorce)
hlavní:	molekulární vodík (H₂)	89,8 % (2,0 %)
	helium (He)	10,2 % (2,0 %)
minoritní:	metan (CH₄)	3 000 ppm (1 000 ppm)
	čpavek (NH₃)	260 ppm (40 ppm)
	deuterium (HD)	28 ppm (10 ppm)
	etanol (C₂H₆)	5,8 ppm (1,5 ppm)
	voda (H₂O)	~4 ppm (různé s tlakem)
aerosoly:	zmrzlý čpavek
	zmrzlá voda
	hydrosulfid čpavku

Prstence

Jméno prstence	Vzdálenost^*	Šířka	Tloušťka	Hmotnost	Albedo
Halový	92 000 km	30 500 km	20 000 km	?	0,05
Hlavní	122 500 km	6 440 km	<30 km	10¹³ kg	0,05
Vnitřní pavučinový	128 940 km	52 060 km	?	?	0,05
Vnější pavučinový	181 000 km	40 000 km	?	?	0,05
Pozn.: ^ Vzdálenost je měřena od středu planety k začátku prstence.*

Měsíce

Měsíc	#	Poloměr	GM	Vzdálenost	Objevitel	Rok
		(km)	(km³.s^-2)	(km)
Metis (S/1979 J3)	XVI	21,5 ± 2,0	0,008 ± 0,002	128 100	S. Synnott/Voyager 2	1979
Adrastea (S/1979 J1)	XV	8,2 ± 2,0	0,0005 ± 0,0003	128 900	D. Jewitt, E. Danielson	1979
Amalthea	V	83,5 ± 2,0	0,50 ± 0,20	181 400	E.E. Barnard	1892
Thebe (S/1979 J2)	XIV	49,3 ± 2,0	0,10 ± 0,01	221 900	S. Synnott/Voyager 1	1979
Io	I	1821,6 ± 0,5	5959,91 ± 0,02	421 800	Galileo	1610
Europa	II	1560,8 ± 0,5	3202,74 ± 0,02	671 100	Galileo	1610
Ganymede	III	2631,2 ± 1,7	9887,83 ± 0,03	1 070 400	Galileo	1610
Callisto	IV	2410,3 ± 1,5	7179,29 ± 0,02	1 882 700	Galileo	1610
Themisto (S/2000 J1)	XVIII	4,0	0,000046	7 507 000	Sheppard, Jewitt, Fernandez, Magnier	2000
Leda	XIII	10	0,00073	11 165 000	C. Kowal	1974
Himalia	VI	85	0,45	11 461 000	C. Perrine	1904
Lysithea	X	18	0,0042	11 717 000	S. Nicholson	1938
Elara	VII	43	0,058	11 741 000	C. Perrine	1905
S/2000 J11		2,0	0,000006	12 555 000	Sheppard, Jewitt, Fernandez, Magnier	2000
S/2001 J10		1,0	0,000001	19 394 000	Sheppard, Jewitt, Kleyna	2001
S/2001 J7		1,5	0,000003	21 017 000	Sheppard, Jewitt, Kleyna	2001
Harpalyke (S/2000 J5)	XXII	2,2	0,000008	21 105 000	Sheppard, Jewitt, Fernandez, Magnier	2000
Praxidike (S/2000 J7)	XXVII	3,4	0,000029	21 147 000	Sheppard, Jewitt, Fernandez, Magnier	2000
S/2001 J9		1,0	0,000001	21 168 000	Sheppard, Jewitt, Kleyna	2001
S/2001 J3		2,0	0,000006	21 252 000	Sheppard, Jewitt, Kleyna	2001
Iocaste (S/2000 J3)	XXIV	2,6	0,000013	21 269 000	Sheppard, Jewitt, Fernandez, Magnier	2000
Ananke	XII	14	0,002	21 276 000	S. Nicholson	1951
S/2001 J2		2,0	0,000006	21 312 000	Sheppard, Jewitt, Kleyna	2001
S/2001 J6		1,0	0,000001	23 029 000	Sheppard, Jewitt, Kleyna	2001
S/2001 J8		1,0	0,000001	23 124 000	Sheppard, Jewitt, Kleyna	2001
Chaldene (S/2000 J10)	XXI	1,9	0,000005	23 179 000	Sheppard, Jewitt, Fernandez, Magnier	2000
Isonoe (S/2000 J6)	XXVI	1,9	0,000005	23 217 000	Sheppard, Jewitt, Fernandez, Magnier	2000
S/2001 J4		1,5	0,000003	23 219 000	Sheppard, Jewitt, Kleyna	2001
Erinome (S/2000 J4)	XXV	1,6	0,000003	23 279 000	Sheppard, Jewitt, Fernandez, Magnier	2000
Taygete (S/2000 J9)	XX	2,5	0,000011	23 360 000	Sheppard, Jewitt, Fernandez, Magnier	2000
Carme	XI	23	0,0088	23 404 000	S. Nicholson	1938
S/2001 J11		1,5	0,000003	23 547 000	Sheppard, Jewitt, Kleyna	2001
Kalyke (S/2000 J2)	XXIII	2,6	0,000013	23 583 000	Sheppard, Jewitt, Fernandez, Magnier	2000
Pasiphae	VIII	30	0,02	23 624 000	P. Melotte	1908
S/2002 J1		1,5	0,000003	23 064 000	Sheppard	2002
Megaclite (S/2000 J8)	XIX	2,7	0,000014	23 806 000	Sheppard, Jewitt, Fernandez, Magnier	2000
S/2001 J5		1,0	0,000001	23 808 000	Sheppard, Jewitt, Kleyna	2001
Sinope	IX	19	0,005	23 939 000	S. Nicholson	1914
Callirrhoe (S/1999 J1)	XVII	4,3	0,000058	24 102 000	J.V. Scotti, T.B. Spahr, R.S. McMillan, J.A. Larsen, J. Montani, A.E. Gleason, T. Gehrels	1999
S/2001 J1		2,0	0,000006	24 122 000	Sheppard, Jewitt, Kleyna	2001

Menu

Jupiter

Jupiter

Portrét

Fotoalbum

Toplist

Oblíbené odkazy

Vyhledávání